Slet čarodějnic 2019

 

Tož také počasí, jaké sa nám vydařilo 18. května na Sletě čarodějnic si nemá šancu objednat ani  Babiš na nejaký henkajten míting. Slézli zme sa ve štyry na lipskéj sokolovni, gde už hodnú chvílu přešlapovál malíř-natěrač ksichtú. Ten, gdo prolézl jeho prackama, snáď ani nevypadál jak z tohoto světa. To možú s klidným svjedómím odpřísáhnút aj Ti, keří předvédli oscarové výkony na pohádkovéj stezce né eném pro děcka, ale aj pro taty a mamy. Začalo to polehúčku … zkraja stezky ste sa mohli potkat s králem a jeho sluhú Atakdále z pohádky Sůl nad zlato. A tož potém už to býl mazec … děckám stávaly na gebulách vlasy hrúzú, bo takého holuba eště nigdá neviděli … zachránila to eném Popelka. Na dalším stanovišťu sa ščúřila Manka s Cipískem a Rumcajsem tak, že fšeci přemýšlali, estli předtým neco nepožili. A to eště nevěděli, že zažijú zimu v máju, lebo letos zme sa překonali a zmontovali zme na počkání Ledové království. Když děcka uviděli Elzu, Annu a Olafa, tož z tama nechtěli odlézt a tvořila sa tam fronta jak za totáča na banány. Fšeci určitě znáte větu: „Máchale, spadlo Ti to !“ Tož padalo to furt a fšeckým a gdyž už sa na to kaprál nemohl dívat, tož učíl děcka střílat. Škoda, že s tú flintú nepopošel kúsek dál, lebo tam sa potúlovál medvěď z Mrazíka. Gdyž ho děcka uviděly, málem si zalápaly gatě… celú situacu zachraňovál dědeček Hříbeček a ježibaba. Hic býl jak sviňa, proto fšeci sútěžíčí ocenili stanoviště u dešťových víl, gde sa osvjéžili v kaluži s vodú. Abysme děckám přiblížili život na dědině, tož zme vytáhli sušáky, seno, kuřince, zrní, vajica a fšeckému temu kralováli kohút se slépkú. Že haranti nepoznajú slépku s kohútem by nás ani tak moc nepřekvapilo, ale že nepoznajú produkt vyměšování od opéřencú, je velikú chybú. Po prolézéní stezkú chodili fšeci s očima vybúlenýma a s hubú otevřítú. Při fšeckéj naší skromnosti mosíme řéct, že nás to potěšilo.

Aby sa děcka nenudily při čekání na stezku, měli zme pro ně nachystanú čarodějnickú dílničku, gde si tvořily a malovaly gde co … Páč ale fšecky děcka nejsú zas až tak zručné, tož je fšelijakýma hrama, tancom a malýma úplatkama zabavila naša animátorka. Estli je nezabavilo ani to, tož im tata nebo mama vrazili nejaké groše, aby sa ich zbavili. A to bylo dobře ! Děcka sa šly zmalovat a to tak, že ich vlastní rodiče nepoznali. Teď už eném zbývalo zapchat im  nečím huby… Nebýl to problém, lebo malovač ksichtú sebú tentokrát  dovézl  aj cukrovú vatu. Tož polepené bylo fšecko ! A protože haranti nemajú nigdy dosť, tož si mohli opéct zadara špekáček.

Hudební vložku zaistíl tajak každý rok náš potúčkový dí-džej. Hrál samé pecky … třeba „Borovička, Lietam f tom tiež, Denně vožralej apod.“

Pomály sa smrklo a nastál čas pomstit sa náfštěvníkom tombolú. Nebudeme to rozváďat, ale tajak každý rok byli výherci bez sebe … estli radosťú nebo zklamáním, to nigdo už nezistí.

Zhruba po devátéj nastál čas podpáliť našu vatru … Hořela dobře a dlúho a byla tajak každý rok žhavá a veliká !

O obžerstvéní sa zas postarál spolek „Co dědina dala“… a dala teho dosť ! Nafutrovali sa fšeci a futrovali eště dlúho do noci.

Gdyž už došla aj tá špatná slivovica, tož byl najvyšší čas odlézt dóm !

Bylo nám s Vama faň a dúfáme, že sa zaséj zlezeme na podzimním Hello-wíno…