Hello-wíno 2014
 
Sobota 1. listopáda byla pro dědinu hotové dopušťéní ... Po roce zaséj dolézly fšeckyoživlé mrtvóly, zašklébenci a ohavy, jaké možete potkat enem u nás. Slézli zmesa v 16.00 hod. v hojném počtě před Rybárnú. Kdo přišél, ten ulél !Za chvílu fšeci vřéskali, jak dyby do nich vidle pchál ... no a nepřestali, anikdyž průvod lézl dědinú ! Bylo to lepčejší než lóni - ploty sa ohýbaly podtácama se žrádlem, slivovica tékla průdem a enem nečisté sily mohly za to, žesa fšeci "ve zdraví" doplazili na sokolku.

Smrsklo sa jak sviňa a vytí psisek začalo naháňat harantom hrůzu. A to býl ten správný momént vyhnat malé pazůry na stezku odvahy. Tož takovů hrůzu nečekali ani ti, co je zplodili ! Na prvním stanovišťu svítily vyřezané dyně a kolem nich v pilinách sa plazili pavůci, červi a iné
havětiska. U druhého stanovišťa už si haranti cvrnkli do gatí, bo sa ím naproti připlazili zombie a tahali je za gde co. Ten, gdo to ydržál, mosél rychlo uzmút ze vzrostlého smrčiska svítící náramek a zdrhal, co mu nožiska stačily k dalšímu úkolu. To "najlepší" na ně ale teprvá čekalo.
Za hrůzostrašných  zvuků je přivítali povlávající duchové a dvě ohavy. Děcka moseli pichnúť pracky do gdoví čeho a  vytáhnút aspoň pavúka. Zasoplenci sa potém vydali dál ... a to neměli dělat ! Z tmiska sa vynoříl svícen, pod ním rakva ... a vní ... UMRLEC ! Gdyž to malí pazgřivci zřéli, zalápali sa až do botů ! Z nosa im téklo a třepali sa jak před popravů. Šak néni sa co divit, když moseli kolem umrlca najít kosti ! Děcka byly už tak vyděšené, že nevěděli, gdo je jejich mama a tata. Tož aby si trochu oddáchli, moseli na posledním stanovišťu pichnút pracky do barvy a udělat otisk na velikéj plachtě a tým dokončit stezku. Fšeci, co prolézli, vyfasovali sladkú odměnu.  

No a potém už sa pařilo na sokolce. Haranti si zahráli ešče nejaké hry a potém sa začali bavit starší mrtvoly. Hépaly, skákaly, vřéskaly a nekteré aj chlastaly slivovicu z urny za rachotu Mazálových vypalovaček.  

Žrádla bylo tolik, že by sa z něho daly vykrmit aj štyry prasacka ... šak nekeří vypadali, jak dyby nevzali týdeň nic do huby !  Tož co Vám budem vykládat ... najmeňj sa vypilo vody ... ale šak co ... do vody chčijú žaby !

Celá estráda skončila nad ránem ...  

Náš veliký dík patří fšeckým zúčastněným, ale hlavně tým, co dřů za štamprlu. Sú to: Cyríl, Mazál, Laštůfka, Haloš, Mikeš, Václavek, Partyzán, Janál, Hanz Black,  Kikina a spol., famílija od Rosíků.

 
Těšíme sa na dalšú spoluprácu !