Hello-wíno 2018

Estli si negdo myslél, že nám za ty roky ubylo fantázije nebo blbých nápadú, tož to sa splétl. V sobotu 3.11.2018 celá dědina  pochopila, že ani s narústajúcíma rokama to s naším spolkem nebudem lepší, ba naopak. Náš zmysl pro černý humór snáď nezná mezí.

Fšecko to začalo v 17.00 hodín, kdy zme s vyplaznýma jazyčiskama zahájily akcu. Mosíme řéct, že aj gdyby zme na vlezném vybírali zlaté vajica, furt by to eště bylo málo. Ve frontě na stezku nebyli fšeci zas až tak vyščúření, lebo moseli vystát dlúhú frontu a nemože náš spolek za to, že sa neumíja zabavit. Co zme si stačili fšimnút, nigdo nepřibýl ani neubýl. Odmněnú za totok utrpéní jim byl vstup na stezku.

Hneďzkraja moseli děcka nájit gdejakú havěť ve velkéj bečce s pilinama. Aby zme odlechčili téma, tož zme postavili mega pavúčiště ve tvaru tunela, na konci
kerého moseli haranti hledat pavúčí vajca. Totok fšecko bylo eště furt v klidu. U třetího stanovišťa sa nekeří zalápali aj na patách. A přitom klídek pijánko - v rakvi si ležál upír, co vypadál tajak vosková figurína ukradená z mauzólea. Gdyž sa pohl, tož řvali fšeci ... mladí aj staří. To eště nevěděli, co je čeká dál. Na řeznickém pultě sa vyjímaly dobrútky od ušisek, očisek, mozka, uťatých noh aj rúk, amputovaných hlav a temu fšeckému vévodil kotel, v kerém sa vařila nejaká červená sračka. Děcka to nevěděly, ale my jo ... byl to svařák !

Další kroky fšeckých védly ke stanovišťu, keré sa vrátilo tisíce let dozadu, až do doby, gdy sa stavily hen ty divné garzónky pro mrtvé a v sarkofágoch sa válaly múmie. Tož jedna taková tam také ležela a né eném, že děcka víja o téj naší histórii prd, o téj cizí víja úplné hovno !
Na dalším stanovišť zme sa vrátili do našich končín ... tož gde inde než na hřbitov. Byla to tajak každý rok pecka ... fšeci měli vodú naběhlé plyskíře od zažíhání svíček pro mrtvé duše. Na odlechčéní vypjatých emócijí zme zařadili veselé miminko, keré připomínalo "Gremlins" v téj najhórší podobě a o kerém sa rodičom aj děckom eště dlúho bude zdát. Aby zme děcka přivédli na to,co je dobrého je v životě čeká, védli zme jejich kroky do vjezéní, gde na ně čekaly dvá na smrť odsúzení a chtěli odemknút a zdrhnúť.

Tož byla to povedená taškařica ... líbila sa mladým aj starým.

Mosíme pochválit Šakiru a spol. za to, že sa jim podařilo zabavit ty malé záškodníky v sále sútěžama a blbýma hrama. Za trpělivost při kreativních výtvoroch z papíra patří náš veliký obdiv Šimarce aj Hajtrovce. Nebyl by to zážitek, kerý má byt, gdyby Mazál nevyluzovál zvukulibé pazvuky aostatní  nehépali tajak zmyslú zbavení.

G dobréj náladě isto istě přispěla aj žranica, kerú nachystaly fšecky babyz celéj Lipy a okolí. Myslíme si, že hlady nigdo netrpjél.

Abyzme to celé zhrnuli, tož zasa sa nám to vyvedlo ... a to sa nechceme chválit.